Už mi lásko není dvacet let Už mi není ani dvacet pět A že to moc krásná léta jsou Nebral bych je ani náhodou To se jenom pro mne točil svět Co jsem neměl to jsem chtěl mít hned A co měl jsem to jsem dával dál Rád jsem sázel snadno prohrával Čas otupí i ostrý břit Když tebe mám co ještě můžu...

Videl som lásku raz vo sne kráčať lúkou dúhovou Jej krehký hlas na krídlach niesol tónov pár. Zlatisté slnko si nápev piesne tíško húdlo s ňou Ja som sa krásou opájal2. Šaty ti, láska, sám vietor utkal z jemných pavučín,z nesmelých slov, ktoré vždy šepká milencom Škoda, že márne sa pokúšam...

Až náhodou, až náhodou se sejdem Počítej s tím, počítej s tím co přijde Jeden z nás dvou, jeden z nás dvou ne-tuší A z velkých slov, a z velkých slov jen prší Když ti schází sůl cukr nestačí, vím co chceš teď říct, že bude všechno jinačí R: Na tebe sázím ty jsi ten kluk co říká táta teď je mi fuk...

Tvoje ústa blízko mám, dobře vím co chtěj mi říct, možná Poprvé si se mnou sám, a rád. Pohled tvůj nedá se číst, asi tápeš víc než já, ve snách. Naše stíny lásce brání, a já. Refrén: Jak mám ti říct, že mám tě blíž, Než vůbec můžu chtít, snad víš co smíš, chci stoupat víš, asi má to takhle...

  Keď láska príde k těbe, tak ju zkus vážně brát, keď láska príde, tak ju nenechaj vonku stát, keď láska príde k těbe, tak jí zkus šancu dát, možno sa eště vrátí, možno sa v delke stratí. Keď príde láska, všetko může být krásné, ako v mojich dávných snoch, keď príde láska, možno nechce...

  Řeklas mi, že jenom v očích tvých je celý svět, že pro mě není nic, co leží mimo ně. V tvých očích kvetou bílé jabloně, oblaka plují, ptáci zpívají a poletují.   Já ti věřím a nevěřím. S velikou bolestí oči tvé na kusy rozlamuji, aby mě poznovu obrostly řetězem...